⁹Hospodin promluvil k Mojžíšovi: ¹⁰„Mluv k synům Izraele: Až přijdete do země, kterou vám dávám, a budete sklízet její obilí, přineste první snop své sklizně ke knězi. ¹¹Kněz pak ten snop pozvedne před Hospodinem, abyste došli zalíbení; pozvedne jej v den následující po sobotě.  (Leviticus23,9-11 B21)

Prvního dne po sobotě

Dle přikázání Starého zákonu se měl následující den po sobotě pozvednout snop. Pokyn – první den po sobotě byl rozuměn tak, že to bylo po té sobotě, která byla po svátku Hodu beránka, který byl dle židovského náboženského kalendáře ustanoven Hospodinem na 14. nisanu za soumraku. (Ex12,6; Lev23,5). V návaznosti 15. nisanu měla začít slavnost nekvašených chlebů a měla trvat sedm dní, přičemž prvního a sedmého dne mělo být bohoslužebné shromáždění a nesměla se dělat žádná práce. Byly to tedy sváteční sabaty. (Ex12,16; Lev 23,6)

Věříme, že Pán Ježíš byl ukřižován jako Beránek Boží právě v den, kdy byl svátek Hodu beránka, ustanovený na 14. nisanu. Den vzkříšení nastal dle evangelií prvního dne po sobotě. A to bylo právě ten den, kdy měl být svátek prvotin.

Slavení tohoto svátku potvrzuje svědectví historika Josepha Flavia z prvního století, kdy údajně chodili židé do chrámu s prvotiny své úrody, prvního dne po sobotě, 16. dne měsíce nisanu. Můžeme se o tom dočíst v jeho historických spisech Antiquities of the Jews (Starožitnosti židů).

Také existuji debaty o tom, jestli to bylo po sabatu, který byl podle Písem ustanoven na 15. nisanu, jakožto první den svátku nekvašených chlebů, nezávisle na tom, který den v týdnu to byl, anebo to bylo po týdenním sabatu, který byl vždy posledním dnem v týdnu. Mezi skupinami židů údajně nebyla shoda ve výkladu toho textu z Leviticu 23, po které té sobotě, má tato slavnost být.

(Jan19,31) Bylo to v den příprav na obzvlášť významnou sobotu. Židovští představení nechtěli, aby těla zůstala na křížích až do soboty, a tak požádali Piláta, aby odsouzeným nechal zlámat nohy a dal je sejmout z křížů. 

Ale po sobotě, byl už hrob prázdný. Jak čteme:

(Jan20,1 EP) První den po sobotě, když ještě byla tma, šla Marie Magdalská k hrobu a spatřila, že kámen je od hrobu odvalen.

A tak byl tedy Pán Ježíš vzkříšen prvního dne po sobotě, v den kdy měl být svátek prvotin.

Prvotina úrody byla pozvednuta

Při svátku prvotin byla pozvedána prvotina úrody, první snop obilí. V 1.Kor.15,20 je psáno, že Pán Ježíš vstal jako první ze všech zesnulých. Studijní překlad, je trochu doslovnější a říká, že Kristus vstal jako prvotina.

‚Avšak Kristus vstal z mrtvých, prvotina těch, kdo zemřeli. ‚ (1.Kor.15,20ČSP)

Při svátku prvotin kněz v chrámu pozvedal jeden svazek obilí, z prvotin úrody. Tento obraz si skutečně můžeme spojit s Kristem, který byl pozvednut ze smrti jako prvotina té Boží úrody.

Text v Leviticu 23 říká, že snop měl být pozvednut, aby Izraelité došli zalíbení.

A Římanům 5,25 nám říká o Ježíši Kristu, že:

„On byl vydán pro naše provinění a vzkříšen pro naše ospravedlnění.“

Tedy Kristus byl vzkříšen, neboli pozvednut pro naše ospravedlnění před Bohem. A protože jsme ospravedlněni před Bohem, Bůh v nás má zalíbení, a to právě díky vzkříšení Ježíše Krista.

V Novém zákoně můžeme také číst, že i my jsme prvotinou Božího stvoření:

(Jakub1:18) 18Ze své vůle nás zplodil slovem pravdy, abychom byli prvotinou jeho stvoření.

Ale pokud bychom četli kapitolu Leviticus 23 dále, tak tam máme po svátku prvotin další svátek, kterému se říká svátek týdnů a tam se měli přinášet další prvotiny k pozvednutí, ovšem tento svátek se měl slavit 7 týdnů po pozvedání prvního snopu obilí. Jinak se tomu svátku říká také Letnice. A z knihy apoštolských skutků se pak dozvídáme o vylití Ducha o Letnicích, což bylo tedy 7 týdnů, 50 dní, od Kristova vzkříšení.

Takže Pán Ježíš naplnil Hospodinův svátek prvotin tím, že byl v tento den vzkříšen z mrtvých, byl pozvednut k Bohu, neboli podán Bohu, abychom došli před Bohem zalíbení a byli jsme ospravedlněni.